Krampus je mystická rohatá antropomorfní figura, která je již z doby keltské a odpovídá českému čertovi, průvodci sv. Mikuláše. Postava Krampuse se objevuje již od listopadu, tedy otevření bran pekelných, v prosinci pak obvykle v doprovodu sv. Mikuláše. Mikuláš děti odměňuje dárky, zatím co Krampus má za úkol potrestat zlobivé děti. Krampus zlobivé děti sní a před vánoci se přemění zpět v normální lidskou bytost a nic si nepamatuje. Jedná se o tradice, která vznikla již v keltských dobách. V dřívějších křesťanských dobách byla tato tradice zakázána papežem pod hrozbou trestu smrti . Jméno Krampus vzniklo z Německého slova KRAMPAS - něco neživého. 5.prosince pak do měst, obcí, přichází tzv. Perchti ( značí se 4-6 rohů ), kdy vyhánějí zlo a zlé Krampuse. 

 

V mnoha městech v ČR, Rakousku, Německu a Itálii jsou pořádány takzvané Krampuslaufy/běhy, kde se předvádí skupiny čertů. Řinčení zvonů, běsnivý rej a hrůzu nahánějící podivné postavy v kožešinových oblecích. Lidi tato tradice táhne. Taková je nálada, když do vesnice či města dorazí krampusové. Svátek Krampusů je v období sv. Mikuláše , ale po vesničkách a městech chodí většinou od začátku listopadu až do 2 týdne v lednu. Hlasité zvonění kravských zvonů mělo zahánět zlé lidi. Krampusové masky jsou dřevěné s pravými zvířecími rohy. Do masek se zasazují skleněné oči s led podsvícením. Váha masek je kolem 5 kg a cena masek se pohybuje v řádu několika set EURO. Každá z masek je originál a i umělecké dílo řezbáře. V alpských oblastech se některé masky dědí i po několik generací.

Každá skupina má svou hierarchii, interní pravidla. 

 

Kožichy jsou šity z pravé kůže  skotu, ovcí  nebo dlouhosrstých koz . Jako doplňky jsou použity kožešiny další kožešinové zvěře. Každý Krampus má kolem pasu připevněný zvon a měl by mít koňský nebo kravský ocas, taktéž se používají metličky. Váha kožichu včetně zvonů a dalších doplňku je kolem 15 - 35 kg.